|
Maminka plakala a Voloďa zvážněl a přemýšlelo carovi. Jisté bylo, že car je zlý a ukrutný a že by se mělo proti němu bojovat, ale jinak než házet bomby. Že by se měli proti němu spojit dělníci a rolníci a že by ho měli svrhnout s trůnu. Měli by osvobodit celý stát od boháčů a všichni národové by měli dostat svobodu. Voloďa o tom všem hovořil na tajných schůzkách s jinými studenty. Ale jejich schůzky byly prozrazeny a Voloďa byl vyloučen ze školy. Tenkrát si umínil, že bude hlásat po celý život pravdu, že je zapotřebí vyhnat cara a všechny boháče z celé země. Pak odejel do Petrohradu. To bylo hlavní město ruské říše, byly tam veliké závody a v nich pracovalo mnoho dělníků. V jednom takovém závodě jich bylo na čtyřicet tisíc! Carské Rusko mělo málo škol. Proto se mnoho chudých dětí nenaučilo ani číst, ani psát. Až jako dospělí chodili dobrovolně v neděli do školy. Ve škole si někdy vypravovali o tom, jak těžce žijí a co by měli dělat, aby měli lepší život. |
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
