|
|
||
|
|
||
|
za hranice, k svému Leninovi. Pomáhala mu opravovat noviny, balit je do beden a do obálek a odesílat; byla Leninovi výbornou pomocnicí. Žili v mnoha zemích. Jednou v Belgii, jindy ve Francii nebo ve Švýcarsku, pak se přestěhovali do Polska, na druhou stranu našich Tater, do lázní Zakopaného, aby byli co nejblíže své rodné zemi. Jednou si Lenin vyšel vysoko do Tater, aby v horské přírodě zapomněl alespoň trošičku na své veliké starosti a aby si Naděžda odpočinula. Byla nemocná. Lenin si uvědomil, jakou věrnou spolubojovnici je jeho žena. Co let se spolu plahočí v cizích zemích! Jak pečlivě se starala o množství jeho dopisů, jak dělala opravy článků, když je dostali z tiskárny, co práce jí dává tajné odesílání novin ruským dělníkům. Naděžda si nemohla nikdy myslet jako jiné ženy na to, že si zařídí byt, že si koupí záclony, koberce a obrazy na stěnu. Vždyť stále žili v cizích bytech! Jiná žena by už dávno muže při takovém |
||
|
|
||
